Zhubněte do Plavek

Gratulujeme našemu vítěznému páru - Metráčkům, kterým se podařilo shodit celkem 15,9kg, v těsném závěsu se na druhém místě umístili Pavlechovi 14,8kg a jako třetí skončili Impulsovi s celkovým úbytkem váhy 7,6kg.

Metráčci zhubli nejvíce a zvítězili

Velká jarní hra Rádia Impuls s názvem Zhubněte do plavek má své vítěze. V soutěži se utkali Impulsovi, moderátoři Jitka Vlková a Honza Daněk, s Pavlechovými, párem vybraným z řad posluchačů, a Metráčci z deníku Metro. Vítovi Václavíkovi a Pavlíně Foretové, kteří soutěžili bez nároku na ceny, jsme položili čtyři otázky.

Proč jste se rozhodli soutěže zúčastnit?

Vít: Už nějakou dobu jsem se chtěl vrátit do „normálu" a nebavilo mě pořád se pohybovat okolo 110 kilo živé váhy. Neměl jsem ale ten správný okamžik, který by mě nastartoval. Ten přišel v podobě „hecu" od kolegů z Metra.

Pavlína: Protože jsem se necítila dobře a sama sobě jsem se nelíbila, po mateřské jsem měla vůbec problém vylézt mezi lidi.

Jak soutěž probíhala? Nechtěli jste to někdy vzdát?

V: Na začátku j s e m provedl vážení a měření, abych měl s čím srovnávat. Jídelníček jsem nedodržoval, jídla si určuji sám, protože mi bylo jasné, že předložený rozpis si připravit prostě nedokážu. Snažil jsem se ale dodržet důležité živiny a pravidelnost v jídlech. Některé dny jsem měl plán ještě utaženější než předkládaný jídelníček. Občas jsem se do rozpisu podíval pro pobavení a inspiraci. Ke změně stravování jsem přidal ještě pohyb a postupně jsem sportovní aktivity ještě zvyšoval. Oprášil jsem hodinky se snímačem tepové frekvence, abych si hlídal to správné cvičení, kdy pálím co nejvíce tuku. Každý den chodím do práce a z práce pěšky, jedna cesta je 3,5 km a rozhodně nechodím pomalu. Za chvíli už mi chůze stačit nebude a budu to brát klusem. K tomu chodím minimálně třikrát týdně do posilovny, kde přidávám k aerobním aktivitám ještě nějaké to posilování. Vzdát jsem to nechtěl, ani jsem to jako soutěž nebral. Mám cíl mnohem dlouhodobější.

P: Dodržovala jsem jídelníček přesně podle toho, jak jsme ho dostali, takže myslím, že to probíhalo v pohodě, až teda na to vaření, to jsem si připadala, že po návratu z práce nedělám nic jiného. Ale zvykla jsem si na to. Ke konci už mě to moc nebavilo, protože mi přišlo, že se ta jídla opakují pořád dokola. Třeba takovou rybu teď na nějaký čas nemůžu ani vidět.

Jste s výsledkem spokojeni? Co pro vás bylo asi nejtěžší?

V: Je ještě moc brzo mluvit o výsledku. Zbavit se velké nadváhy během jednoho měsíce není možné a už vůbec ne zdravé. Můj plán pokračuje až do konce roku a změna všech návyků vlastně pořád. Zatím bych jako pozitivní viděl, že se mi podařilo zvýšit pohybovou aktivitu a změnil jsem způsob stravování. A navíc mě to pořád baví. Cítím se lépe, zlepšila se mi kondička, nezadýchávám se do schodů, nepotím se při každém malém pohybu a docela zajímavé je, že mě úplně opustily bolesti hlavy - těmi jsem trpěl dříve dost často. Nejtěžší bylo zvyknout si na nový režim - tedy pravidelná jídla. Dřív jsem jedl tak dvakrát denně, nahodile, ale hodně a většinou něco nezdravého. A nesnídal jsem.

P: S výsledkem jsem spokojená. Na to, že ta soutěž trvala čtyři týdny, si myslím, že je to supervýsledek. Hodlám v tom pokračovat, i když ne zrovna v téhle dietě. Nejhorší bylo překonat šílený hlad na začátku, než si na ty porce žaludek a mozek zvykly. Dříve jsem byla zvyklá jíst tak, abych měla pocit, že jsem najedená. A to jsem už byla přejedená.

Mají podle vás podobné soutěže smysl?

V: Takové soutěže zcela určitě smysl mají. Mohou někoho inspirovat, nebo dokonce podobně jako mě vyhecovat. Mezi lidmi koluje o zdravém životním stylu spoustu bludů, spousta lidí na to jde špatně. Podobné akce mohou dát vodítko a ukázat, že shodit nějaká ta kila se dá i natrvalo a může to být docela zábava.

P: Myslím, že ano, osobně bych se do toho sama nepustila.