Možná je to na vás moc čísel najednou. Vezměme to tedy jinak. Každá rodina hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Pokud si chceme pořídit něco na půjčku, ledničku, auto nebo dům, musíme se zavázat ke splácení tohoto úvěru. Znamená to tedy, že následující roky se musíme uskromnit, nejenže splácíme půjčku, ale platíme i cenu za půjčené peníze, úroky.

Stát se chová jako divný hospodář. Půjčky zásadně nesplácí, naopak si každý rok bere nové a jeho politická reprezentace to obhajuje populistickými argumenty. Peníze se přece použijí na důchody, na vzdělání, na výstavbu silnic… Kdo z politiků by se dokázal proti takovým šlechetným úmyslům postavit? Navíc Německo, Itálie, Japonsko jako úspěšné světové ekonomiky jsou ještě zadluženější než my, tak o co jde?

Jde o to, že naše budoucí finanční stabilita, ale i stabilita ostatních vyspělých světových ekonomik se ztrácí v mlze. Co se stane, až dojdou světové finanční zdroje a nikdo už nikomu nepůjčí? Co se stane, až nebudeme schopni splácet úroky ze zbytnělého státního dluhu? Co když budeme jednoho dne muset státní dluh urychleně splatit? Spoléháme se snad na další válku, která rozvrátí světové hospodářství, smaže všechny dluhy a po ní se začne zase od nuly?

Souhlasím s Václavem Klausem, který kdysi jako premiér prosazoval myšlenku vyrovnaného rozpočtu. Nebo si myslíte, že stát, který nemá každý rok deficitní rozpočet, okrádá vlastní občany ve prospěch ostatních států?