Vedutu, která vznikla v roce 1829, najdete v kalendáři Miluju Prahu 2025 – Nejkrásnější pražské veduty. Vidíme na ní čilý život na Jiřském náměstí na Pražském hradě. Centrem všeho dění je vodní zdroj, v tomto případě už jen dřevěná káď, kde služky pánů z hradních paláců nabírají užitkovou vodu do vznešených domácností.
Voda na kopci
Už podle starých záznamů bylo původní hradiště stojící v místech dnešního Pražského hradu vystavěno na kopci, který oplýval vodou. Nezvyklá přítomnost vody na vrcholu Opyše, což je jméno kopce, na kterém stojí Pražský hrad, byla velmi důležitá pro obranu hradiště.
Snad už rotunda svatého Víta, kterou na Pražském hradě nechal nad ramenem svatého Víta vybudovat kníže Václav, stála u pramene, kterému dodávaly vodu průsaky z nedalekého mnohem vyššího strahovského kopce. Pramen napájel potok, který tekl dolů pod současnou Jižní věží směrem ke Sněmovní ulici do míst, kde nyní stojí Valdštejnský palác, a dál až k Vltavě. Zbytky zdiva okrouhlé studánky odkryly archeologové ve dvacátých letech 20. století při dostavbě svatovítské katedrály jen asi pět metrů od zdiva svatovítské rotundy. Není ale úplně jisté, zda jde o původní studánku, nad níž kníže Václav nechal rotundu vystavět.
V celém areálu hradu existuje okolo dvaceti studní. Už ve 13. nebo 14. století vykopali stavitelé 2,7 metru širokou studnu, jejíž hloubka neuvěřitelných 66 metrů dosahovala až téměř k pomyslné hladině Vltavy. Sloupec znamenité pitné vody stoupal až do výše 46 metrů. Studna dávala až sedm kubíků vody denně.
Otvor na hříchy
Na třetím pražském nádvoří stojí uprostřed moderní kašny, kterou navrhl dvorní architekt prezidenta Masaryka Josip Plečnik, měděná socha svatého Jiřího. Ta pochází z roku 1373. Socha stála původně na Jiřském náměstí, zřejmě už jako součást kašny. V roce 1662 byla ale přemístěna na třetí nádvoří, kde nakonec našla své současné místo v Plečnikově kašně.
Traduje se, že děti bydlící přímo na Hradě, pravidelně házely po zpovědi ve svatovítské katedrále papírky s popisem svých hříchů a lumpáren do otvoru, který byl pod ocasem sochy koně svatého Jiří. O starobylé soše se pak proto říkalo, že je plná hříchů.
Na druhém nádvoří Hradu stojí monumentální Kohlova kašna, postavená za panování Leopolda I., právě proto se jí říká Leopoldova. Je ozdobena lvími hlavami a římskými bohy: Merkurem, bohem obchodu, Vulkánem, bohem ohně, Neptunem, bohem moře a pramenů, a Herkulem, bohem síly.
U vstupu do Zlaté uličky je obdélníková kašna, přímo v uličce kamenné umyvadlo a další kašny jsou v Lobkowiczkém paláci a na Nejvyšším purkrabství u Černé věže.
