Geniální specialistka na boj proti teroru nedůvěřuje umělé inteligenci, ani co se za nehet vejde. Při zoufalém honu na zlotřilého robota ale možná změní názor. Tak zní oficiální synopse snímku Atlas, který, jak by mohlo z názvu někomu vyplývat, nepojednává o nezbytné pomůcce hodin zeměpisu na základní škole, ale stejnojmenné vědkyni. Ta ve volném čase ráda hraje šachy proti počítači a má radost, když proti němu vítězí. A následně šachovou figurkou usmaží mozek nějakému ošklivě se chovajícímu robotovi.
Jennifer Lopezová ve filmu Atlas (2024)
Zní to uhozeně? Máte pravdu. V Atlasu se ale děje mnohem víc, řekněme poněkud podivných či vyloženě nudných věcí. I přesto si snímek probojoval cestu do naší internetové rubriky Strážce streamu.
Ajaj A.I.
Téma umělé inteligence, jak se v poslední době zdá, začíná být nejen pro filmaře opět cool. O dopadu A.I. na běžné lidské životy už dneska krafají nejen diskutéři na sociálních sítích, ale také podcasteři, novináři a možná i matky na webu eMimino.cz. Matrixovsko-cameronovské téma se nedávno řešilo i na Netflixu, a to ve vizuálně opulentním, nicméně scénáristicky slabém snímku Stvořitel. S ním má ještě o něco méně ambicióznější novinka jménem Atlas mnoho společného.
Není oblek jako oblek. Zpívající herečka, respektive hrající zpěvačka Jennifer Lopez by si ten filmový na pódiu nejspíš nevzala.
Pokec s oblekem
Nebudu chodit kolem horké kaše. Atlas prostě není film, u kterého vás popis děje, stejně jako příběh samotný, bůhvíjak nadchne. V kostce tu jde o to, že je postava s tváří Lopez, která ve světě budoucnosti platí za teoretickou expertku v boji s A.I. teroristy, tedy přívrženci jedné z nich s tváří herce Simua Liu (marvelovský superhrdina Shang-Chi), vyslána na vzdálenou planetu. Zde má sloužit jako poradkyně pracovníkům v terénu, kteří (nasoukaní v chytrých mechanických oblecích) mají robotické záporáky jednou provždy zlikvidovat. A to ideálně dřív, než podniknout útok na Zemi. Vše se ale zvrtne (pozor, spoiler!), v podstatě všichni kromě Atlas umřou, a tak je expertka odkázána sama na sebe a svůj mechanický oblek, který je jako na potvoru rovněž řízený umělou inteligencí. Aby mohl chytrý oblek i hlavní hrdinka na nehostinné planetě vůbec přežít, musejí spolu začít kamarádit. A v případě předsudky trpící hrdinky to není nic jednoduchého.
Dojemná kravina
Kritika snímku většinou směřuje na rutinní režii řemeslníka Brada Peytona, líné scénáristy, kteří se nezdráhají vykrádat kvalitnější snímky, a podprůměrný herecký výkon Jennifer Lopez. Ta by podle mnohých měla zůstat raději u zpěvu. Posledně zmiňovaný problém může našinec snadno vyřešit. Film je totiž mnohem snesitelnější s českým dabingem. A co se ostatního týká, je to už trochu komplikovanější.
Určitě nebudu tak striktní jako někteří kolegové novináři a nechci vám proto tvrdit, že snímek postrádá jedinou zábavnou nebo hezky vypadající scénu. Není to pravda. Něco se tu najde. Plusem je i fungující vztah mezi „oblekovou A.I.“ a hlavní hrdinkou, který za mě, v rámci mezích ryzí béčkové oddechovky, celý film tak nějak utáhne. Navíc se postará o několik patetických, nicméně dojemných scén. A to u podobných béček hodí.
Na snímku je také sympatické, že si na rozdíl od rádoby vesmírných opusů od Zacha Snydera (jeho netflixovské Rebel Moony jsou s prominutím jedna velká honírna), na nic extra nehraje. Nikdo tu neměl evidentně žádné vyšší scenáristické a vlastně ani jiné ambice. Tvůrci se zkrátka snažili přinést publiku jednoduchou jednohubku, v níž až na hlavní hrdinku, i když i ta umí řádně zaperlit, pronášejí zcela prázdné postavy jednu zbytečnou repliku za druhou. A pak si jejich představitelé dojdou pro šeky a zaplatí nájem. Hypoška se neptá. A vy máte následně kulturní vycpávku na páteční večer.
Nejvíce tenhle přístup naštve u zmiňovaného Simua Liu a charismatika Marka Stronga. Ten druhý na vás ještě na konci jakoby spiklenecky mrká, že by se mohl klidně vrátit v případném pokračování. Nebo jsem na konci u filmu usnul a celé se mi to jen zdálo?
Atlas
|
