Jestli si ovšem myslíte, že budete mít po zhlédnutí všech momentálně dostupných šestnácti epizod, jak se říká, plné břicho a nebudete toužit po nášupu, rád vás vyvedu z omylu. Stejně jako já budete, alespoň doufám, nejspíše bažit po pokračování.
A ono bažení má být podle posledních drbů, pokud se podaří odstranit určité překážky, výhledově uspokojeno. Seriál Sláva nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Hodně prostoru, hodně muziky
Korejská tvorba má, minimálně co se seriálového pole týče, svá specifika. Ta mainstreamová a tedy i tuzemských divákům známá odnož pak mnohých tuzemcům připadá geniální a v mnoha ohledech originální, jiným leze na nervy ona všudypřítomná osudovost a s ní spojená kýčovitost, která koneckonců provází jak aktuální Slávu, tak i superúspěšnou (podstatně zběsilejší a krvavější) Hru na oliheň. Mě osobně jistá dávka teatrálnosti nevadí. Jak navíc aktuálně v kinech ukazuje i nejnovější adaptace románu Alexandra Dumase Hrabě Monte Christo, nedá se jí vyhnout ani v případě evropských pomstou nakopávaných klasik.
Sláva má navíc oproti zmiňovanému snímku, který je prý skvělý, tu výhodu, že má na vybudování příběhu, seznámení s postavami i postupnému odhalování plánů a motivací hlavní hrdinky opravdu mnoho prostoru a času. Tvůrci ale z diváka hlupáka nedělají. Nepostávají na místě, ale sypou do něj od počátku jednu silnější scénu za druhou. Nespoléhají se ani na lineární děj. Nebojí se flashbacků, kterých hojně využívají. Činí tak ovšem s takovou lehkostí, že i ksichtoslepějšímu divákovi (pro někoho mohou některé postavy asijského původu vypadat přece jen někdy podobně) nezamotají hlavu.
Tanec s mečem není u konce
Děj seriálu vypráví o mladé ženě jménem Moon Dong-eun (Song Hje-gjo), která je na cestě za pomstou od svých šestnácti let. Její nemesis je sadistická šikanistka Park Yeon-jin (Lim Ji-yeon), která byla na střední škole vůdkyní tyranského gangu, jenž nejen hlavní hrdince, ale i několika dalším dívkám způsobovaly hluboké a krvavé šrámy na těle i na duchu. Po celém těle popálená Moon Dong-eun nemá daleko k tomu spáchat sebevraždu, místo toho se však rozhodne zasvětit svůj život pomstě. A to nejen na Park Yeon-jin, které se chce v budoucnu věnovat nejvíce, ale i jejím čtyřem přisluhovačům, dospělákům, kteří nad šikanou na škole zavírali oči, i těch, jež mají na rukou krev zesnulé spolužačky. Když to hodně zkrátím, udělá to natolik rafinovaně, že se viníci zlikvidují sami mezi sebou. Stane se tak i díky tomu, že se Moon Dong-eun stane učitelkou dcery Park Yeon-jin, spoluhráčkou stolní deskové hry Go jejího manžela, láskou vlivného mladého doktora Joo Yeo-jeonga (Lee Do Hyun), který chce být pro hrdinku jejím katem, i šikovné násilnickým manželem věčně zmlácené Jom Hje-ran (Kang Hyeon-nam).
Tanec s mečem není u konce?
Korejský televizní průmysl každoročně natočí více než sto dramat. Podle zahraničních kritiků mezi nimi Sláva vyniká hlavně tím, že obsahuje hned několik neočekávaných dějových zvratů, které však nikdy příliš nekolidují s pomstychtivými záměry hlavní hrdinky. Ta na své cestě v podstatě nikdy nechybuje. A pokud ano, vždy má po ruce nějaký krizový plán, který vše vrátí jak se říká na koleje. Bylo by ošidné snažit se podržet celý ten katarzní a především komerčně megaúspěšný zážitek jen na první řadě. O vzniku druhé, která by pojednávala o pomstě Joo Yeo-jeonga, se hovoří již nějakou dobu. Ačkoliv měly podle zákulisních drbů práce na pokračování již dávno započít, tvůrci čelí několika překážkám. Herec Lee Do Hyun například loni nastoupil na vojnu, kterou si ještě neodklepal.
Sláva
|