Miliardová investice má Česku mnohonásobně vrátit a přinést mu mezinárodní pozornost a věhlas. Navíc let Čecha do kosmu podpoří ještě větší rozvoj českého kosmického průmyslu, který je již nyní velmi úspěšný. Do projektu se zapojí i další firmy, které chtějí na Mezinárodní vesmírné stanici ISS provádět výzkumy a experimenty.
Popište prosím čtenářům Metra, v čem spočívá úkol vaší mise. Kdo je jejím iniciátorem?
Iniciátorem projektu Česko do vesmíru je ministr dopravy Martin Kupka, do jehož kompetence vesmírný program v Česku spadá. Koordinátorem projektu je pak Václav Kobera, ředitel odboru kosmických aktivit. Cílů mise je hned několik. V prvé řadě se jedná o provedení vědeckých a technologických experimentů na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Za tímto účelem byla spuštěna začátkem roku výzva k předložení návrhů jednotlivých projektů.
Kolik se jich sešlo?
Okolo šedesáti a v následujícím období bude probíhat jejich vyhodnocení a užší výběr. Dalším cílem je zapojení žáků, studentů a učitelů, ať už přímo do některých projektů na ISS, či do doprovodných aktivit, které budou představeny první školní den, tedy 2. září. V neposlední řadě je cílem strategická propagace České republiky a našeho aerokosmického průmyslu, který má u nás vysokou úroveň a skutečně velký potenciál.
V čem je pro Čechy ještě dobré, aby jejich krajan vyrazil do vesmíru?
Vesmírné technologie hrají v evropském prostoru zásadní roli a podílejí se nemalou měrou na evropském hrubém domácím produktu. Proto je důležité zvýšit naše zapojení v kosmickém programu – podobně jako to vidíme i u ostatních evropských zemí.
Jaké byly vaše pocity, když jste se před pár dny dozvěděl, že vaše mise dostala konkrétní časový rámec?
Za sebe jsem pochopitelně moc rád, že to dostává podobu konkrétního projektu, jehož cíle a přínosy sahají daleko za samotný let.
Jak se teď změní váš pracovní režim, běžný program, zkrátka jak se vám změní každodenní život?
Změna nastane v okamžiku zahájení samotné přípravy na let, která trvá šest až dvanáct měsíců a je závislá na plánovaném termínu konkrétní mise. Do té doby budou muset být podpůrné aktivity projektu koordinovány s mým zaměstnavatelem, tedy českou armádou, a budou se odvíjet od podpory a zabezpečení základních logistických věcí a výdajů ze strany koordinátora projektu.
Co na to vše říká vaše manželka, bojí se o vás?
Vzhledem k mojí profesi nemyslím, že by se bála jakkoli víc nebo míň, než se bojí normálně.
Součástí tréninku a příprav před letem je i poměrně dlouhé odloučení, už jste podobný režim zažil?
Harmonogram příprav je především dost členitý, zejména co se týče dislokace – probíhá na různých místech, většina je ale ve Spojených státech v různých zařízeních, dále pak v Německu. Pokud dojde k realizaci mise a s tím související přípravy, náročné to samozřejmě bude.
Na co z toho, co vás čeká, se těšíte nejvíc a z čeho máte největší obavy?
Nejzajímavější je pro mne samozřejmě samotný výcvik a provedení letu. Vnímám to ale v mnohem širších souvislostech a uvědomuji si obrovský přesah pro postavení České republiky a velký motivační potenciál pro mladou generaci. Vidím to vždy, když mám možnost vystoupit před publikem mladých lidí, zejména ve školním věku. Nemyslím, že by bylo něco, z čeho bych měl strach.
Jsou pro organismus náročnější častá přetížení, kterým jste vystaven v gripenu, nebo bude větší zátěží pobyt ve vesmíru? A v čem?
Každé je trochu jiné. Z hlediska fyzické náročnosti je horší létání v gripenu. Beztížný stav je naopak zcela nový vjem a každý na něj reaguje jinak.
Nedávno médii proběhla informace, že byl zrušen let do vesmíru choreografa, herce a výtvarného umělce Yemiho A.D. Dá se to nějak srovnat s vaší situací?
Srovnávat to nijak nelze. Zmiňovaný let dearMoon byla soukromá aktivita japonského miliardáře. Vesmírný program České republiky, potažmo ESA, je zcela profesionální záležitost zaměřená na špičkový výzkum, technologie a strategické projekty.
Co bych mohl jako Čech udělat, abych se dostal do vesmíru?
Účast na pilotovaných kosmických letech je možná z velké části díky našemu členství v Evropské kosmické agentuře a od roku 2022 také díky zastoupení v oddílu astronautů. Výběr nováčků navíc probíhá s poměrně dlouhou periodou. Zhruba jednou za deset let. Takže základním předpokladem je přihlásit se, a pokud možno uspět.
Co říkáte na české počiny spojené s vesmírem? Lidé z Akademie věd tuším posílají různé věci na Mars a podobně...
Česká republika má ve vesmírných technologiích poměrně dlouhou tradici. Nejedná se jen o výzkum. Na stovkách projektů ESA již spolupracovalo několik desítek českých firem, což přináší zpět do Česka nejen zkušenosti a technologické know-how, ale také nemalé peníze. Díky technologicky vyspělým projektům a zapojení průmyslu se daří dosahovat až osminásobné návratnosti investovaných prostředků. Současnou snahou je tento potenciál dále rozvíjet.
